Dnešní dopoledne patřilo společné vzpomínce na naši klientku a zároveň maminku jiného našeho seniora, paní Marii. Její syn Emil si přál pro své i její nejbližší přátele i zaměstnance uspořádat kar – smuteční posezení s občerstvením.
Loučení je vždy smutné, ale slzy jsme si hned při začátku našeho setkání zakázali. Na paní Marii jsme místo pláče raději zavzpomínali při krátkém promítání jejích fotografií, v doprovodu její nejoblíbenější písně.
Věříme, že rozloučení proběhlo podle přání jak našeho pozůstalého, tak i samotné paní Marie. Panu Emilovi děkujeme za možnost důstojného rozloučení, našim aktivizačním pracovnicím pak za přípravu slavnostní tabule i občerstvení.
-chlup-