Další z příspěvků o domovském kúru je věnovaný posledním dvěma figurálním oknům. Obě okna lze zvenčí spatřit směrem od skleníků nebo z terasy pracovny vrchní sestry v II. patře.
I když všechny naše obrazy na skle zpodobňují křesťanské výjevy a svaté, k údivu nad jejich krásou a propracovaností není bezpodmínečně nutné být věřící; postačí být vnímavý a otevřený. Prvním z těch dnešních je ostatně anděl strážný. Víra v anděly se klene napříč náboženstvími (nejen křesťanstvím) a když jde opravdu do tuhého, o existenci andělů přestávají leckdy pochybovat i ateisté.
Poslední vitráž zobrazuje malého Ježíše, hrajícího si pod pracovním stolem svého otčíma. Malíř zachytil dítě s malým křížkem, snad aby poukázal na jeho vědomí nevyhnutelnosti.
Ačkoliv články této rubriky už zdobí fotografie všech vitrážových oken, které můžeme v Domově spatřit, seriál o nich a o kúru v Domově Božice neukončujeme. Jsme si jisti, že existují dobové fotografie, které zobrazují naši jídelnu v její původní podobě – tedy s klenutým stropem a s nádhernými okny, vystavenými všem na odiv. Nalezení těchto fotografií pak bude následováno dalším dílem našeho “seriálu”.
-chlup-