V předchozím příspěvku jsme čtenářům přiblížili pojem “Životní příběh”, v tom dnešním ukážeme praktické využití jednoho z nich.
Znalost dřívějšího povolání může být, především u klientů trpících demencí, velmi přínosná. Osoby s demencí mohou být dezorientované ve více směrech, ale při důvěrně známých činnostech se cítí velmi dobře. Nemocný je v těchto činnostech “kovaný”, jsou jeho součástí, orientuje se v nich.
O jednom z našich seniorů jsme zjistili, že pracoval jako instruktor v autoškole. Tato informace je sama o sobě zajímavá, nejen kvůli málo obvyklé profesi. Samotná informace bez snahy tuto informaci využít, by ale byla k ničemu.
Stačilo málo – jen vytisknout několik stran s učebnicovými situacemi na křižovatkách a obrázky dopravních značek. Klient se pak společně s pečujícím personálem mohl bavit u činnosti, kterou zná a stále dokonale ovládá. Kupodivu jsme se při probírání křižovatek také dost nasmáli, a nic nám nebrání v tom si to brzy zopakovat.
V “autoškole” bylo tímto způsobem testováno několik pečovatelek, ne však všem by ale byl náš klient za jejich výkon ochotný řidičský průkaz vydat.
-chlup-