Za dlouhou dobu, po kterou Domov v Božicích poskytuje služby seniorům, byly jeho zdi svědkem mnoha životních příběhů a dojemných setkání. Často se totiž nejednalo o setkání cizích lidí – naši nově příchozí klienti nacházeli mezi těmi stávajícími (nebo mezi zaměstnanci Domova) svoje sousedy, kamarády nebo dokonce příbuzné. Občas totiž dochází k tomu, že se mezi našimi seniory, sdílejícími společný prostor a čas, setkají bratranci a sestřenice, tety a neteře nebo jiné dvojice příbuzných, jistě jen aby nám dokázaly, jak je svět malý.
Existuje také velký počet manželských párů, kterým jsme v minulosti (i dnes) mohli poskytnout pokračování partnerského života ve společných pokojích; mnoho párů také vzniklo až přímo zde. Výjimku netvořily ani rodinné vazby s personálem (rodič x dítě, prarodič x vnouče).
Poprvé v zaznamenané historii Domova se ale v Božicích sešli matka a syn. Pan E., který zde žije už delší dobu, totiž nedávno v Domově mohl přivítat také paní M., svojí maminku. Rádi se navštěvují, nebo se společně zapojují do aktivizačních činností. Jsme rádi, že jejich společný příběh může pokračovat právě u nás.
-chlup-