Dnes před obědem jsme se věnovali dalšímu společnému čtení dopisů, tentokrát jsme si jako místo zvolili terasu II. oddělení.
Udělali jsme dobře, jarní sluníčko svítilo, kdo chtěl, ten se před ním schoval pod slunečník, ostatní se opalovali.
Náš původní záměr s obdrženými dopisy byl takový, že je předáme jednotlivým seniorům. Po prvním společném čtení, které proběhlo v pondělí, jsme se ale rozhodli, že v kolektivu si je užijeme daleko více. Pro dnešní den přišla řada na další tři dopisy, a i když byl každý jiný, měly všechny jedno společné – byly i tyto opravdu psány od srdce.
První z nich přišel od novopečené maminky Marti (“Jmenuji se Martina, říkejte mi ale Marťo”) a dozvěděli jsme se z něj mnohé o jejích zvířecích sousedech, o líbání pod třešní, o dárku pro babičku k narozeninám, především ale o dcerce Anežce, o které jsme dokonce z přiložené fotografie zjistili, jak za ty čtyři měsíce vyrostla.
Další dopis, který napsala paní Vilma, byl také krásný. Paní Vilma nám psala o své rodině a o citových poutech uvnitř ní a podělila se s námi o radost z výletu, který plánuje se svými kamarádkami.
Třetí dopis od paní Aleny všechny posluchače také potěšil. Paní Alena v něm píše o životě, drobných radostech, návratech to rodného kraje a o cestování.
Všem pisatelům moc děkujeme! Po domluvě se všemi posluchači jsme se jednohlasně rozhodli, že na všechny dopisy (opatřené zpáteční adresou) odpovíme, abychom tak radost z nich poslali zase zpátky.
#psaniodsrdce
-chlup-