Projekt Diakonie Českobratrské církve evangelické “Psaní od srdce” je v plném proudu. Díky projektu jsme navázali kontakt s několika zajímavými lidmi a hned se dvěma školami.
Naši senioři prozatím obdrželi několik dopisů, část z nich jsme si společně přečetli včera na zahradě. A opravdu jsme se bavili.
Pro naše první čtení “Psaní od srdce” jsme si vybrali dopisy studentů 3. ročníku gymnázia, kteří se právě vrátili z velmi zajímavého výletu. Všechny jejich dopisy byly pěkné a veselé a mnohdy v popisech velmi názorné. Nejhezčí na nich byla ta rozmanitost, se kterou studenti popisovali stejný výlet. Velmi nás překvapily různé přílohy, které byly součástí některých dopisů: dočkali jsme se tak sudoku, křížovky (ty jsme si nechali na později) a dvou krásných básní, se kterými bychom se chtěli podělit. Všechny dopisy nás moc potěšily, proto jsme se hned po přečtení dohodli, že do gymnázia na oplátku doputuje dopis také od našich seniorů.
Všem mladým pisatelům děkujeme za milou pozornost, paní učitelce za ten nápad zapojit do projektu svoji třídu a Diakonii za možnost být jeho součástí.
Studentka Anetka – Jaro
Příroda se probudila ze zimního spánku,
první kvítek sněženek je vidět na dálku.
Všechno pučí, všechno kvete, v tom zeleném hájku,
na louce pavoučci mají ze svých sítí krajku.
Dětský smích se nese krajem, slunce svítí na zahrádku,
tulipány, pampelišky, poví nám pohádku.
Studentka Terezka – Krása stáří
Vrásky jak mapy času v dlani, příběhy psané tichým vánkem,
v očích se zrcadlí světla ranní, co nesou klid, jak moře s vánkem.
Vlasy jak stříbro z luny spadlé, a úsměvy, které mnohé ví.
Ruce jež lásku v srdce vkladly a v tichu šeptnu “Žij a sni”.
Není to úpadek, nýbrž zrání, jak víno v sudech dozrává.
Krása je v klidu poznání, co duše v tichu rozdává.
#psaniodsrdce
-chlup-