Informace pro rodinné příslušníky a pečující osoby
Co je to demence?
Demence je skupina duševních poruch, jejichž nejzákladnější charakteristický rys je získaný podstatný úbytek kognitivních funkcí, především paměti a intelektu, jako důsledek určitého onemocnění mozku. Stav je nevratný.
Péče a potřeby klientů s demencí se vyvíjí podle stádia demence.
- Lehká demence – problémy s krátkodobou pamětí, s orientací, bloudění ve známých prostorech, hledání slov.
- Střední stupeň demence – omezení soběstačnosti, dezorientace, porucha chování, potřeba dohledu a dopomoc v různých činnostech denního života.
- Těžká demence – poruchy příjmu potravy, problémy s porozuměním a vyjadřováním, obtížná chůze, zmatenost, nepoznává blízké osoby, tělesné i duševní chátrání, potřeba kvalitní ošetřovatelské péče.
- Terminální stádium – zpravidla upoután na lůžko, má málo energie, často spí, ztrácí na váze, verbální komunikace je téměř vymizelá, je plně závislý na péči, potřebuje individualizovanou asistenci. Je náchylnější k různým nemocem, např. zánětům močových cest, zápalům plic a je ohrožen proleženinami. Určit, kdy se člověk nachází v posledním stádiu nemoci, je obtížné.
Jaké jsou projevy demence?
- Problémy s vykonáváním běžných činností – Klient má problém při oblékání, ranní a večerní hygiena, stravování. Lidé s demencí potřebují při svých činnostech pomoc a korekci při jednotlivých úkonech, které provádějí.
- Porucha paměti – V počátcích nemoci je postižena paměť krátkodobá (zapomíná, co se odehrálo před chvílí, často opakuje otázky). Je zbytečné dávat pokyny typu „Teď tu seďte a čekejte.“ Rozsah paměti nepřesahuje několik minut. Nemá smysl ho nic nového učit a měnit staré zvyky. Dlouhodobá paměť zůstává déle zachována. Vrací se do dětství, věří, že žije s rodiči. Nedoporučuje se pouštět do konfrontace, ale raději odvést pozornost jinam.
- Porucha orientace – Jedná se o dezorientaci časem, místem, prostorem a později i vlastní osobou. Neustále opakuje otázku znovu a znovu, např. kdy bude oběd. Odpověď pečovatele „Tisíckrát jsem Vám řekla, že za chvíli!“ klienta dostane do opozice. Klient se bude cítit frustrovaný, to není pravda, že by se ptal. Vždy jasně, klidně a s úctou odpověď opakujeme.
- Poruchy úsudku a myšlení – Klient siv zimě na procházku obleče letní oděv, nebo je paranoidní, protože mnoha situacím nerozumí. Klienti odmítají pomoc, lpí na starých zaběhlých způsobech chování. Nedokážou předvídat následky svého jednání. Pečovatel nesmí jednat tak, aby klient nabyl dojmu, že je neschopný. Takové jednání by vedlo k slovní nebo fyzické agresi.
- Poruchy pozornosti a motivace – Neschopnost začít nebo dokončit úkol nebo činnost. Klient není schopen dojíst jídlo, činnost v půlce přeruší. Klient přestane o sebe a o domácnost dbát. Ztrácí motivaci i zájem o dosavadní činnosti také proto, že činnosti jsou pro něj složité. Pečovatel se může mylně domnívat, že se jedná o vzdor. Opakem je, když se klient soustředí pouze na jednu činnost (nadměrná soustředěnost), zapíná knoflík a zapomene, že se má obléci.
- Poruchy smyslového vnímání – klient má pocit, že špatně vidí nebo slyší, přičemž nález u očního či ušního lékaře je v normě.
Projevuje se:
- Agnosia – porucha poznávacích schopností, např. nerozezná hřeben od kartáčku na zuby.
- Iluze – vlající záclony jako utíkající lidé, vidí stíny a domnívá se, že tam někdo stojí, potisky na povlečení mohou vyvolávat představy hadů.
- Porucha rozlišovat předměty a prostředí- špatné osvětlení – přechod z tmavé místnosti do světlé. Na bílém ubrusu neuvidí příbory a bílý talíř. Na WC s bílými obklady neuvidí bílou toaletu, ale použije odpadkový koš výrazné barvy.
- Porucha s orientací v prostoru – nábytek by měl mít odlišení od pozadí. Stůl má mít jasné ohraničení, jinak může klient narazit. Lesklá podlaha může představovat, že je mokrá. Schody bez jasného označení se mohou stát nevnímatelnými. Plete si pravou a levou stranu, nerozezná vpředu a vzadu.
- Afázie – porucha řeči nebo porozumění řeči.
- Musíme rozlišit, zda má problém:
- v rozpoznávání slov, zda rozumí (dokáže ukázat na pojmenovaný předmět z nabídky předmětů).
- vybavit si slovo – opisuje slovo, které chce vyslovit (pomeranč – oranžová koule), zaměňuje slova, používá „slovní salát“. Můžeme slovo vyslovit za něj.
- Apraxie – Poškození schopnosti vyvinout pohybovou činnost navzdory tomu, že pohybové funkce nejsou poškozeny.
Většinu věcí v našem životě děláme automaticky, aniž bychom si uvědomili, z jakých kroků se skládají. U osob s demencí jsou tyto schopnosti narušené. Potřebuje pobídky k jednotlivým krokům určité činnosti (při jídle, oblékání, hygieně). Nedokáže jednotlivé kroky seřadit do správného pořadí (vrstvení oblečení). Pokud dostane víc pokynů najednou, nedokáže určit pořadí co udělat dřív (sundejte si klobouk a kabát).
- Neschopnost dělat racionální rozhodnutí, ztráta kontroly impulsů a emocí
Klient nedokáže pochopit legraci. Nerozumí, proč se smějeme, bere to vážně. Nebo vážnou informace je schopen převést v legraci. Příčinou agresivního chování je situace, kterou člověk s demencí nemá pod kontrolou a nikoliv člověk sám. Může to být strach a nedůvěra. Pečovatel zachovává klid, nevstupuje do konfliktu. Hledá příčinu, aby se do budoucna konfliktu předešlo. To vše klidně, bez vyčítání chyb.
Rady pro rodinné příslušníky a pečující osoby
Důležité je uvědomit si, že výše uvedené projevy jsou důsledkem nemoci. Ať dělá klient cokoliv, rozhodně nedělá naschvál. Nezměníme chování klienta, ale my musíme změnit svoje chování. Hledáme v jeho chování skrytý význam. Např. klient nechápe proč nemůže teď ven
a projít dveřmi. Je dospělý a může se sám rozhodnout, co bude dělat. Pro rodinného příslušníka a pečující osobu je chování klienta problém. Často se pak snažíme vysvětlit dezorientovanému člověku, že se mají věci jinak, při obviňování máme tendenci se obhajovat, což starší lidi ještě více rozladí, protože dáváme najevo, že nemají pravdu. Dezorientovaný člověk křičí, obviňuje a chce domů. Při poruše krátkodobé paměti se klient opakovaně ptá, kdy bude oběd. Pokud mu odpovíme, že jsme mu již několikrát řekli, že oběd bude za chvíli, tak vnášíme do vztahu nepohodu. Klient by si to musel přece pamatovat. Místo abychom se bránili, že jsme skutečně hodinky nevzali, nabídnout pomoc, zda se společně nemůžeme podívat. Vytváříme vztah partnerství.
Jak pomoct Vašemu blízkému s adaptací v našem zařízení
Přechod z domácího prostředí do pobytového zařízení sociálních služeb představuje pro klienta velkou psycho-emocionální zátěž. Lidé s demencí si ani v známém domácím prostředí nepamatují, kde jsou místa a věci, které používají. Adaptace na nové prostředí vyžaduje schopnost pamatovat si a učit se nové věci.
V Domově Božice podporujeme všechny aktivity, které pozitivním směrem upevní vztah klienta a rodiny. Vy, rodinní příslušníci, jste pro nás významným zdrojem informací o klientovi, napomáháte nám v individuálním plánování. Blízkému pomohou Vaše časté návštěvy. Přineste svému blízkému polštářek, hrníček, obrázek nebo fotografií, aby měl něco, co by mu připomínalo domov. Dopřejte mu to, co měl rád. Berte ho na procházky, pokud to jde. Respektujte však jeho větší potřebu na odpočinek. Vždy je lépe se poradit s personálem a uznávat jeho doporučení. Buďte svému blízkému oporou, přestože se může stát, že Vás už nepoznává. Pokud budete potřebovat radu nebo informaci ohledně péče o Vašeho blízkého, obraťte se s důvěrou na personál.
Kde najít další informace o demenci?
Česká alzheimerovská společnost, o.p.s. (ČALS) vznikla na základě setkávání a spolupráce zejména profesionálů v oboru gerontologie, lékařů, sester, sociálních pracovníků, studentů sociální práce a rodinných příslušníků. Cílem ČALS je pomáhat lidem s demencí a těm, kteří o ně pečují.
Webová stránka ČALS je umístěna na internetové adrese: www.alzheimer.cz.